Logo knihovna.ai
Knihovna.ai
Tato stránka je rozpracovaná

Obsah této stránky se bude měnit. Naposledy upraveno .

Komunity a komunitní vzdělávání

Souhrn

V tomto materiálu naleznete:

  • charakteristiku komunit a komunitního vzdělávání
  • základní principy komunitní práce
  • příklady komunitních projektů v českých knihovnách a obecně v ČR
  • tipy na zajímavé články o komunitním vzdělávání

Charakteristika komunit a komunitního vzdělávání

Michal Černý (2017) vykládá učící se komunitu jako společenství osob, které se chtějí vzájemně vzdělávat. „Mohou vznikat pracovní skupiny, které věnují velice speciálním problémům či tématům, proces učení se globalizuje, rozvíjí se sociální sítě a spolupráce uvnitř nich. Tak jak se ve firemních strukturách uplatňuje projektové řízení, tak také u učící se komunit je častou formou spolupráce projekt.“ Na rozdíl od tradičních forem vzdělávání ve skupině nefiguruje učitel, který by předával své znalosti, ale je spíše facilitátorem a moderátorem v učící se komunitě.

Podle webu Centra občanského vzdělávání „pojem komunitního vzdělávání představuje škálu takových aktivit, které umožňují lidem nebo skupinám všech věkových kategorií docílit pozitivní změny ve svém životě (cíl), a to prostřednictvím vzdělávání, osobnostního rozvoje a aktivního občanství (nástroje).“

„Charakteristickým znakem komunitního vzdělávání je, že jsou programy a aktivity vyvinuty v dialogu s členy komunity a s účastníky.“

Podle dokumentu UNESCO Community-based learning for sustainable development jsou centra komunitního vzdělávání specifická těmito faktory:

  • silná komunitní odpovědnost
  • rozmanitá nabídka vzdělávání
  • nízké náklady na účast ve vzdělávacích aktivitách.

Komunitně pojaté vzdělávání - učící se komunity, (lifelong) learning communities, komunitní vzdělávání, celoživotní vzdělávání apod. - jsou nejčastěji popisování ze tří perspektiv: profesní jako učící se organizace, online učící se komunity nebo učící komunity na univerzitách a vysokých školách. V tomto smyslu je definuje i Smekalová ve vzorovém článku (Smekalová, 2022):

„Metody, které se zaměřují na peer-to-peer učení, nabízejí v tomto kontextu velký potenciál. Existuje dobrý důvod, proč je „spolupráce“ pojmenována jako budoucí klíčová kompetence v modelu 4C. Hlavní výhodou oproti podpoře z vnějších zdrojů je, že tyto typy výukových skupin mohou účastníci snadno organizovat sami.“

Pavlína Mazáčová (2017) v kontextu celoživotního kompetenčního vzdělávání zmiňuje místní akční skupiny. „Místní akční skupiny jsou konceptem komunitní participace aktérů formálního i neformálního vzdělávání na rozvíjení celoživotního vzdělávání v prostředí venkovských oblastí, zároveň jsou příležitostí pro budován í pracovních komunit právě na úrovni lokálních aktérů vzdělávání. Tato společenství, v nichž spolupracují akademici, oboroví experti praxe a terénní pracovníci, umožňují učícím knihovníkům v kvalitativně vyšší úrovni vstupovat do veřejného prostoru a významně etablovat knihovnu jako poskytovatele neformálních edukačních aktivit. Při designování vzdělávacích aktivit v knihovnách pro tyto cílové skupiny je nutné reflektovat jednak lokální podmínky života, zároveň je vhodné výzkumnými šetřeními zjišťovat vzdělávací a informační potřeby těchto cílových skupin a připravovat pro ně adekvátní vzdělávací programy a služby.“

💡 TIP: Článek paní doktorky Mazáčové doporučujeme každému, kdo by na téma komunitního vzdělání ocenil zajímavý obecnější zdroj, který umožní člověku si udělat hezký přehled v tématu. Naleznete ho na tomto odkazu.

Práce s komunitou

Centrum občanského vzdělávání konkrétně hovoří o následujících principech komunitní práce:

  • Zmocňování - zvyšování schopnosti jednotlivců nebo skupin ovlivňovat problémy, které se jich lokálně týkají
  • Zapojování - podporovat lidi, aby se zapojovali do rozhodování na místní úrovni
  • Začleňování, rovnost příležitostí a boj proti diskriminaci – uvědomovat si, že někteří lidé potřebují dodatečnou podporu k překonání překážek, jimž čelí
  • Sebeurčení - podporovat právo lidí na to činit vlastní rozhodnutí
  • Partnerství – být si vědom toho, že v komunitě existuje celá škála dalších organizací a skupin, které mají potenciál na spolupráci při realizaci vzdělávacích aktivit

K vytvoření a udržení fungující komunity je podle O’Toola potřeba „správná kombinace účastníků, obsahu, interakce, kurátorství a facilitace. Zpětná vazba od komunity je nezbytná pro vypracování správné kombinace a formátů obsahu a vzájemné interakce.“

💡 TIP: Jako zajímavý zdroj k tématu bychom rádi vypíchli sborník z konference Knihovny současnosti 2020, kde je hned několik relevantních příspěvků, např. KNIHOVNY JAKO PILÍŘE DEMOKRACIE A PŘIROZENÁ CENTRA KOMUNIT, nebo i k různým dílnám a makerspacům v knihovnách KNIHOVNY A VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ. Odkaz na celý sborník naleznete zde.

Příklady projektů

Konkrétní příklad učící se komunity uvádí např. Fáborský (2012), který založil tzv. Marketingový škopek, neboli neformální setkávání a sdílení „lidí z marketingu“ (v oblasti Open Access existuje skupina OA pivo). Druhý projektem je Inspiration Exchange, který je založen na osobním setkávání a doporučování zdrojů, které členy komunity v poslední době zaujaly, např. kniha, blog, přednáška, člověk apod. Ladislava Zb. Suchá (2012) zase popisuje iniciativu PARTSIP (Partnerská síť informačních profesionálů), která byla založena na třech pilířích: „(1) vzdělávacích akcích o managementu, marketingu, networkingu, inovacích, technologiích, prezentačních dovednostech a dalších tématech, ušité přímo na míru informačním profesionálům, (2) online prostředí, které by umožňovalo lepší sdílení zkušeností a znalostí a (3) na vytváření prostoru pro více či méně neformální setkávání, například na konferencích a při stážích.“ Podle jejích zkušeností je „klíčové nechat prostor aktivitě účastníků i neformálním aktivitám v rámci workshopů (při přestávkách se vymění možná více taktních znalostí než při přednáškách.“

Projekt Komunitní knihovny zavedli v knihovně ve Vsetíně, kdy cílem bylo vytvořit centrum dalšího vzdělávání. Vzdělávání dospělých zahrnovalo: pořádání kurzů pro veřejnost, zpracování a zpřístupnění studijních materiálů, představení nových témat občanského vzdělávání a jejich zpracování.

Jediným konkrétním zahraničním příkladem komunitního celoživotního vzdělávání mimo profesní nebo vysokoškolské komunity se nám podařilo najít případ Brimbank libraries (2014). Ten uvádí soupis konkrétních programů, viz. záznam v referencích.

Přinášíme Vám také seznam zajímavých českých knihoven a jejich zajímavých komunitních celoživotních vzdělávání z ocenění Bibliotheca inspirans

Reference

BULOVÁ, Kateřina, 2018. Učící se společnost, komunity & knihovna. EdTech KISK [online]. [cit. 2023-10-10]. Dostupné z: https://medium.com/edtech-kisk/u%C4%8D%C3%ADc%C3%AD-se-spole%C4%8Dnost-komunity-knihovna-b9cd7ecf2bd8

Community-based learning for sustainable development. In: UNESCO. UNESDOC Digital Library [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné z: https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000247569

ČERNÝ, Michal, 2017. Informační a učící se společnost. Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-263-5.

FÁBORSKÝ, Jindřich, 2012. O propojování lidí, sdílení nadšení a know-how. In: VÍCHOVÁ, Eva. Komunity, sítě a spolupráce : 20 pohledů pro knihovny. Brno: Masarykova univerzita, s. 64-67. ISBN 978-80-210-6115-6.

JANOŠKOVÁ, Kateřina. Další vzdělávání v knihovnách? - projekt Komunitní knihovny ve Vsetíně: zpráva ze závěrečné konference k projektu Komunitní knihovna ve Vsetíně jako centrum dalšího vzdělávání. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti. 2013, roč. 17, č. 12. ISSN 1212-5075. Dostupné také z: https://www.ikaros.cz/dalsi-vzdelavani-v-knihovnach-projekt-komunitni-knihovny-ve-vsetine.

Komunitní vzdělávání & Vzdělávání v komunitních centrech, 2023. CENTRUM OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ. Centrum občanského vzdělávání [online]. [cit. 2023-10-10]. Dostupné z: http://www.obcanskevzdelavani.cz/komunitni-vzdelavani-vzdelavani-v-komunitnich-centrech

KELLY, Chris, 2014. Brimbank libraries: building a learning community. The Australian Library Journal [online]. 2014-07-04, 63(2), 154-164 [cit. 2023-10-13]. ISSN 0004-9670. Dostupné z: doi:10.1080/00049670.2014.898234

LENNING, Oskar T., 2013. Principles for Design of Powerful LCs. In: Powerful Learning Communities : A Guide to Developing Student, Faculty, and Professional Learning Communities to Improve Student Success and Organizational Effectiveness [online]. Sterling: Routledge, s. 43-48. ISBN 9781579225797.

L. GILTON, Donna, 2016. Creating and Promoting Lifelong Learning in Public Libraries: Tools and Tips for Practitioners. Lanham: Rowman & Littlefield. ISBN 9781442269514.

MAZÁČOVÁ, Pavlína, 2017. Knihovny v kontextech celoživotního kompetenčního vzdělávání pro sociální inkluzi. ProInflow [online]. 9(2), 39-47 [cit. 2023-10-13]. ISSN 18042406. Dostupné z: doi:10.5817/proin2017-2-3

O'TOOLE, Tom. Lifelong Learning Communities: Connections And Content. In: Forbes [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/tomotoole/2022/10/30/lifelong-learning-communities-connections-and-content/

Red Button EDU Webinář #2 – Učení a vzdělávání v komunitách. In: Red Button EDU [online]. [cit. 2023-10-10]. Dostupné z: https://edu.redbuttonedu.cz/event/red-button-edu-webinar-2-uceni-a-vzdelavani-v-komunitach/

SMEKALOVÁ, Monika, 2022. Učení se navzájem a mezi seboou – „učící se komunity“ jako forma kolegiální podpory. In: Evropská komise [online]. [cit. 2023-10-10]. Dostupné z: https://epale.ec.europa.eu/cs/blog/uceni-se-navzajem-mezi-seboou-ucici-se-komunity-jako-forma-kolegialni-podpory

ŠANDOVÁ, Hana, 2020. Půda v Městské knihovně v Poličce. In: Knihovny současnosti 2020 [online]. 978-80-86249-91-9: Sdružení knihoven České republiky, s. 54-61 [cit. 2023-10-10]. Dostupné z: https://sdruk.cz/wp-content/uploads/2020/12/knihovny_soucasnosti_2020.pdf

ZBIEJCZUK SUCHÁ, Ladislava, 2012. Komunity a sítě se nebudují, ale žijí. In: Komunity, sítě a spolupráce : 20 pohledů pro knihovny. Brno: Masarykova univerzita, s. 77-82. ISBN 978-80-210-6115-6.